Podpořil jsem je v roce 2015 a udělal bych to znovu. Když vyšla 3.0, sešlo se mi to s novým hardwarem a užil jsem si to 14 dní celkem intenzivně. Pak jsem najednou zjistil, že většinu času se věnuji už jen emergent gameplay s komunitou, což mi v tomhle stádiu hry nedává smysl, tak jsem to na dlouho zase vypnul. Finální představy Persistent Universe jsou pro mě lákavé a za tu podporu to stojí, ale má to k nim v tuhle chvíli strašně daleko. Opravdu nerozumím, proč se raději nesoustředí na jeden scénář, který by hrářům dávalo smysl hrát, ten dodělají, pak až řeší další věci. Tím jak se široce rozkročili, teď musí spoustu práce vynakládat na refactoring kódu u věcí, co si hráči stejně nemohli pořádně užít. Současný stav Star Citizenu je mnohem více o snech než skutečném zážitku ve hře, tam toho jde zatím dělat strašně málo a rychle se třeba to vození krabic omrzí ­(mimochodem opatrně je hážu do Aurory na podlahu, vejdou se tam dvě v pohodě, jen bacha na postel, odsaď už nejde vyndat­). Jedna ze základních věcí v Elite Dangerous je Background Simulation ­- ta řeší frakce v systémech vlastnící stanice a základny na planetách, jurisdikci, stavy frakcí a jejich workflow, to má vliv na efekty různých akcí co hráči dělají i na události jako jsou expanze do jiných systémů a konflikty, pro tohle většinou hrají ED velké hráčské skupiny. Persistent Universe ve Star Citizenu je v porovnání s tím velmi chudý, snad jen zatím. Ale Frontieru to zabralo strašně moc práce a Braben to v hlavě nosil a ladil 20 let, dodnes je BGS ve stavu kdy má daleko k reálnosti a dokonalosti, tak jsem dost skeptický, jak dlouho to bude RSI trvat.